Výživné rozvedeného manžela v zákoně
Občanský zákoník stanovuje výživného rozvedeného manžela tak, že pokud není rozvedený manžel schopen se sám živit a tato neschopnost má původ v manželství (nebo v souvislosti s manželstvím), pak může rozvedený manžel žádat výživné v přiměřeném rozsahu pro svou osobu vůči bývalému manželovi. Takto však může postupovat rozvedený manžel v případě, že lze spravedlivě žádat výživné od bývalého manžela, především s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Soud při řešení výživného rozvedeného manžela zkoumá zejména:
- délku rozvedeného manželství,
- dobu od rozvodu manželství, a zda:
- si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
- si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
- se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
- se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
- je dán jiný obdobně závažný důvod.
Rozsah výživného rozvedeného manžela se řídí především dohodou manželů, kdy lze stanovit také jednorázové odbytné namísto hrazení pravidelného měsíčního výživného. Když se manželé nejsou schopni dohodnout na výživném pro rozvedeného manžela, může podat potřebný manžel návrh soudu k rozhodnutí o výživném pro rozvedeného manžela.
Výživné rozvedeného manžela zanikne, jestliže uzavře oprávněný rozvedený manžel nové manželství nebo vstoupí do registrovaného partnerství.
„Sankční“ výživné rozvedeného manžela
Občanský zákoník rovněž stanovuje výživné rozvedeného manžela ve prospěch manžela, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma. Tento manžel může navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.
Uvedené právo na výživné rozvedeného manžela však nevznikne, jestliže se bývalý manžel dopustil vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí.
Každý případ bude individuální
Výživné rozvedeného manžela představuje obvykle soudní spor, kdy bude záležet na individuálních okolnostech každého případu, zda vznikne právo rozvedeného manžela na výživné.